Povídky vlastní tvorby

Bylo to již dávno, to ještě tenkrát, když kat Veruna chodil po okolí a stínal hlavy, to tenkrát, když se pod Gerenskými horami usídlili trpaslíci. V hlubokých lesích kousek za institutem pentagramus se nacházelo malé jezírko s čirou vodou. Tam žil starý rod, rod Blatniček. Lidi a kouzelníci se těchto tvorečků báli, povídali se o nich hrozné historky. říkalo se, že zlákají lidi do močálů, či jim dají napít nějakého nápoje a oni zapomenou na okolní svět, ale to vůbec není pravda. Blatničky jsou a byly hodní tvorečkové, jejich velkou oblibou bylo vymýšlet si hádanky a trápit s nimi zbloudilé pocestné. Rády tancovaly na vodních vlnkách, zpívali krásné vodní písničky apod. číst dál

Stalo se to již před mnoha lety. V lesích u velkého vodopádu, který rachotil nad krajem řeckým žil stařičký kouzelník. Žil v polorozpadlém domku na okraji velkého hlubokého lesa, kterému nikdo nikdy neřekl jinak než strašinec. O tom lese se totiž do dnes povídají smyšlené a možná i pravdivé příběhy, že tam žije spousta bubáků, nebezpečných tvorů, možná i nějaký ten černokněžník, který se ukrývá před ministerstvem kouzel. Jen málo kouzelníků a lidí se odvážilo do hlubin tohoto lesa. Naopak ten stařičký kouzelník, o kterém vypráví náš příběh chodil do lesa často. Hledal tam bylinky na různé z... číst dál

Ode dne, kdy byl úspěšně zneškodněn čaroděj, který učil bradavické studenty černé magii uplynul týden. Po celý týden, kdy se nic nedělo, byl Tobias, hrdina našich příběhů, kouzelník, který ovládá bezvadně obraná kouzla nesvůj. Vysedával v hostinci, procházel se Prasinkami a neměl prakticky nic na práci. Týden se nedělo nic, ale přesně za týden se k Tobiasovu domu dostavil mladičký kouzelník, o kterém se ve vesnici ví, že je lovcem. Lovcem zvěře, lovcem zlodějů a lovcem močálových potvor. Zaklepal na Dveře domku, kde Tobias bydlel a sotva Tobias vyšel ven zpustil: "Konec lenošení Tobe. Máme práci." Pak se otočil a mávl za sebe. "Marku!" zavolal. Ze stínu stromů, rostoucích blízko pěšinky, kudy se kráčí k Tobiasovu domu se vyloupl urostlý, usměvavý mladík. Nejspíš nějaký student. Přicupital k lovci, jak se mu zde říká a zarazil se, když spatřil ve dveřích Tobiase. Obrátil se tázavě na lovce: "Pane proč jste mě vytáhl z hradu v půli hodiny kouzelných formulí?" Lovec jen kývl hlavou a prohlásil: "Brzy uvidíš Marku. Nepletu-li se, profesor Petrov po tobě chce úkol, který vyžaduje tvou pozornost. Byl jsem onehdy na chodbě před učebnou obrany a zaslechl jsem, jak se pár studentů baví, že úkol, který po vás profesor chce je přiblížit mu nějak zvířata v močálu. Tady Tobias," mávl rukou k postavě ve dveřích domu, "ti v tomto úkolu velice rád pomůže. Vydal bych se s tebou do močálu sám, ale mám jiné věci na práci." číst dál

V malém domku na okraji Prasinek bydlí mladý kouzelník se svou rodinou. Jmenuje se Tobias a zrovna minulý rok vyšel školu čar a kouzel v Bradavicích. Zatím nemá práci. Toulá se po vesnici, sem tam pomůže u tří košťat, sem tam pomůže jinde. Jeho velkou oblibou je chodit na vlakové nádraží, kde čeká na cestující a vodí je po historických památkách Prasinek. V prasinkách se mu líbí. Zatím nepřemýšlí o tom, že by si našel nějakou práci, i když většina obyvatel o něm ví, že je velký znalec obrany proti černé magii a že rád kouzlí. Jeho rodiče pracují u tří košťat jako číšníci a jeho bratr, o dva... číst dál