Otazník

Napsal Karel Giebisch (») 9. 6. 2011 v kategorii Povídky vlastní tvorby, přečteno: 652×

Před dávnými léty, zrovna v ten den, kdy se postavila Kořalna U Sťatého trolla ve vesnici Křižánky se udál tento příběh. V kořalně byli sami majitelé a přemýšleli o tom, kde sehnat nějakého šikovného pracovníka, který by jim pomáhal v kuchyni, nosil na stůl vyrobené nápoje a dělal v kořalně mnoho dalších věcí. Dva dny se trápili až jednou v noci se ozvalo zaklepání na dveře kořalny. Už bylo zavřeno a majitelé zrovna už spali. Petr Soustružný, který byl prvním majitelem této proslulé hospůdky se probudil ve chvíli, když bylo slyšet tiché škrábání na dveře. Sešel po schodech do lokálu hostince a nahlédl malým okénkem ven. Venku přede dveřmi stál malý skřítek, který se usmíval od ucha k uchu a ťukal svými ručkami do dveří. Petr Soustružný se usmál a odemkl dveře. Vpustil skřítka dovnitř, nechal ho vyspat v kuchyni a ráno se se svou manželkou rozhodli, že by u nich mohl skřítek zůstat. Po tomto rozhodnutí zamířil Petr do kuchyně a optal se skřítka, zda by nechtěl pracovat v této kořalně. Skřítkovi se samo sebou nechtělo, ale po dlouhém přemlouvání nakonec svolil. Pomáhal míchat nápoje, nosit je na stůl, veselil hosty a kořalna se tím stala ještě více navštěvovanější, než byla dosud. Skřítkovi se v kořalně po dvou týdnech zalíbilo a už nepomýšlel na to, že se práce vzdá a že opustí tuto vesnici. Dokonce si našel v sousední Staré kovárně dva kamarády skřítky, se kterými se po večerech scházel a vyprávěli si různé příhody. Byl hodně pracovitý a strašně rád pomáhal. Bylo mu jedno kde bude nápomocen. Tu pomohl v kořalně, tu v kovárně. Práce se mu líbila a nechtěl od ní odejít za žádnou cenu. Byl rád, že může někomu pomáhat a dělat tím radost. Jednou večer, když takhle pomáhal v kořalně zaslechl podivný rozhovor nějakých dvou mužů o nějakém institutu pentagramu, který prý stojí vysoko na kopci. Prý se tam scházejí mladí kouzelníci a čarodějky a učí se kouzlům. Hned jak nastala noc se skřítek rozhodl, že ten institut půjde prozkoumat. Vykradl se z kořalny a úzkými uličkami došel až na konec vesnice. Vystoupil na vysoký kopec a hrad uviděl. Hrad se před ním tyčil do obrovité výše a byl osvětlen hromadou světel. Skřítek došel k hradní bráně a zabušil na ozdobné klepadlo. Vůbec se nebál. Po krátké chvíli mu otevřel vysoký muž v smaragdově modravém plášti a pozval ho dál. Skřítek vešel do vstupní síně a začal se obdivovat kráse, kterou všude kolem sebe viděl. Ten muž, který mu otevřel se ho zeptal, zda nehledá práci a skřítek místo toho, aby řekl, že už práci má přikývl a řekl, že by se mu moc líbilo pracovat na takovém hradě, jako je tento. Muž se usmál a zavedl skřítka do kuchyně, kde bylo dalších 20 skřítků. V hradní kuchyni skřítek pomáhal ostatním a bylo mu dobře. Už ani nepomyslel na kořalnu v Křižánkách. Zde na hradě mu bylo lépe. Když druhý den po svém příchodu na hrad se ptal starého moudrého skřítka, který tu byl nejdéle, zda skřítci pracují jen zde v kuchyni ani kde jinde, starý moudrý skřítek mu odpověděl: "Skřítci tu nejsou jen na práci v kuchyni. Pomáhají tam, kde se dá." Skřítek se zaradoval a začal na moudrého starého skřítka chrlit proud různých otázek. Starý moudrý skřítek se usmíval a po přívalu otázek pravil: "Poslyš. Ty ještě nemáš jméno, jestli se nepletu. Jmenuj se skřítek Otazník. Tohle jméno se k tobě hodí, protože máš spoustu otázek a otázky ti jdou tvořit opravdu bezvadně." Skřítek se rozesmál, ale za chvíli se nesmál jen on. Smáli se skoro všichni skřítci, kteří tento rozhovor slyšeli a že jich nebylo málo. Od této chvíle už nikdo na hradě neřekl skřítkovi jinak, než skřítek Otazník. Tohle jméno se skřítkovi Otazníkovi zalíbilo a s takovým jménem žije na hradě do dnes. Chodí po hradě, veselí studenty,zaměstnance profesory a pomáhá tam, kde se dá. Nemyslete si, že zapomněl na své staré známé v Kořalně U Sťatého trolla. Vždy, když se mu naskytne volná chvilka opustí hrad a jde navštívit kořalnu, kde strávil své první dny v Křižánkách. Vůbec mu nevadí, že již kořalnu nevlastní ti majitelé, kteří ji vlastnili tenkrát, když skřítek Otazník do Křižánek přišel. Kořalna se mu stala prostě krásným místem, které je nutno navštěvovat, ale většinu času tráví tento skřítek na hradě, v Institutu Pentagramu.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel jedenáct a jedenáct